Winterburn je hráčem s pátým nejvyšším počtem startů za Arsenal (584), v jehož dresu oslavil zisk titulu pod trenéry Georgem Grahamem a Arsénem Wengerem. Tyto týmy v exkluzivním rozhovoru porovnával s novými šampiony kouče Mikela Artety.
Co říkáte na poslední výhru Arsenalu nad Burnley 1:0, která je v aktuální sezoně již devátou s tímto výsledkem?
"Myslím, že první poločas měl Arsenal pod kontrolou, hodně držel míč a vytvořil si tři nebo čtyři dobré šance. Ale za stavu 1:0 o přestávce nezáleží na tom, jak moc jste dominantní, když se ženete za prvním titulem po dlouhé době, dostaví se nervozita. Ta byla ve druhém poločase cítit jak na hřišti, tak na stadionu. Ale Arsenal byl v této sezoně velmi odhodlaný a skvěle organizovaný. Pokud jste v takovém týmu nehráli nebo mu nefandili, je snadné být k němu kritický. Ale když vidíte disciplínu zadní pětky a to, jak tvrdě celý tým pracuje jeden pro druhého, začnete to oceňovat. Někdy je defenzivní stránka hry stejně působivá jako ta útočná. Ale často zůstává bez povšimnutí, protože lidé očekávají, že je budou bavit spíše góly než organizace."
Je právě organizace obrany největší změnou, kterou jste v letošní sezoně v Arsenalu trenéra Mikela Artety oproti předchozím letům zaznamenal? Nebo snad zbraň v podobě standardních situací?
"Standardky byly vždy klíčovou součástí fotbalu. Říkám jim 'góly téměř zadarmo', protože když jste v nich tak dobří, dostáváte soupeře pod obrovský tlak. Ale právě organizace by teď mohla být tím klíčovým rozdílem. Tohle je rozhodně nejsilnější sestava, jakou Arsenal a Arteta měli. Nejsem si jistý, jestli by i týmy před dvěma lety dokázaly přečkat některé defenzivní bouře, kterými prošel tento tým. Někdy chcete vidět vzrušení a útočnou hru, ale jak vím z let 89 a 91, kdy jsem hrál ve skvělé obraně, pro tým je zásadní, když všichni rozumí defenzivní stránce. Pokud tento Arsenal dostane jeden gól, věříte, že vývoj otočí. A to se mu v této sezoně daří často."
Jak byste porovnal projev Artetova mistrovského mužstva s tím, co jste zažil pod vedením Arséna Wengera nebo George Grahama?
"Myslím, že je tu větší podobnost s Georgem Grahamem – silná organizace, disciplína a obrovský důraz na defenzivu. Arséne Wenger věřil obranné čtveřici, kterou zdědil, dodal tomu kreativitu ve středu pole a vepředu a hrál otevřeněji a přímočařeji, více riskoval než tento současný tým. Arteta má rád organizovanou hru a je méně ochotný hrát na riziko."
Kteří hráči ze současného týmu by podle vás nastupovali za ten, s nímž jste získal tituly vy?
"Na to se mě ptají často a někdy se otázka převrátí – hodili by se hráči z mé doby nyní? To je opravdu těžké říct, protože tehdy byla hra mnohem fyzičtější. Někteří z dnešních hráčů by se pravděpodobně dokázali přizpůsobit, ale zpočátku by to byl šok. Skutečnou otázkou je mentalita a jak by zapadli. Koneckonců nejlepší jednotlivci netvoří vždy nejlepší tým, jde o to, jak hráči zapadají do systému a jak se navzájem tlačí k tomu, aby byli co nejlepší."
Je nějaký současný hráč Arsenalu, po jehož boku byste si rád zahrál?
"Když to otočím, tak bych v současném týmu nejraději viděl Henryho nebo Bergkampa, abych byl upřímný. Co se týče dneška, tak Saka opravdu vyčnívá. Sledovat jeho růst byla radost. Declan Rice je motorem týmu a oba středoví záložníci jsou výborní. Je jich několik, se kterými bych si rád zahrál, ale své bývalé spoluhráče bych nenahradil, protože jejich touha po úspěchu je to, co je odlišuje."
Jaká změna pod Artetou podle vás nejvíce pomohla hráčům Arsenalu dorůst v šampiony?
"Když se podíváme na posledních pár sezon – mužstvo je teď zkrátka silnější. Třeba v minulém ročníku měl Arsenal hodně zranění, ale nemyslím si, že by byl na vrcholu, kdyby se od té doby nezlepšil kádr. U některých hráčů nebylo na začátku sezony jasné, jak moc týmu pomohou, a přesto sehráli významnou roli. Největší rozdíl je v hloubce týmu. Arteta má dobré náhradníky, a to je klíčové v zápasech, které se vám dlouho nedaří zlomit. Nejen tehdy, když pohodlně vedete. Zranění jednoho hráče by nemělo zhatit celou sezonu a právě tato síla v hloubce týmu je nejpřínosnější."
Útočník Victor Gyökeres, který přišel za velké peníze, se dostal do formy až v pozdější fázi sezony. Co říkáte na jeho vývoj a roli v týmu?
"Upřímně řečeno, v posledních týdnech jsou jeho výkony na úplně jiné úrovni. Zpočátku se opravdu trápil. To, co předváděl před příchodem do Arsenalu, ukazovalo jeho kvalitu. Byl silný, rychlý a ochotný neustále nabíhat za obranu. Ale to tam na začátku v Arsenalu nebylo. Vypadal neohrabaně. Postupem času se jeho hra na míči zlepšila, získal rychlost a sebevědomí, určitě mu pomohly góly. Spoluhráči už vědí, co potřebuje, a mezi ním a týmem roste důvěra. Na začátku dělal spoustu náběhů, které zůstaly nevyužity. Nyní už si s týmem plně rozumí."
Vraťme se k dramatické výhře nad West Hamem, k němuž Arsenalu pomohlo i rozhodnutí neuznat na konci zápasu gól za faul na Rayu. Bylo to podle vás kontroverzní?
"Vždycky se najde kontroverze. Je to Arsenal – a všichni nás nenávidí! Když se na to podíváte, tak při jakémkoli přílišném kontaktu s brankářem je to většinou faul, i když u hráčů v poli jsou normy jiné. Co se týče samotného incidentu, když jsem viděl opakovaný záběr, říkal jsem si, že gól nebude uznán. Myslím si, že hra směřuje k tomu, aby se podobné zákroky při rozích potíraly. Vidíte to každý týden. Podle mě to sudí rozhodl správně."
Arsenal se ve finále Ligy mistrů v Budapešti utká s PSG. Jak může soupeři zabránit v obhajobě titulu?
"V minulé sezoně forma PSG postupně gradovala, ale v ligové fázi ho Arsenal porazil. Semifinále pak bylo velmi vyrovnané. A to očekávám, že nastane i nyní. Arsenal musí být bezchybný v defenzivě. Šance udeřit by se mu mohla otevřít v případě, že bude úspěšně napadat rozehrávku soupeře. Když jsme s PSG hráli naposledy, musel Donnarumma vytáhnout několik náročných zákroků. Arsenal musí být v perfektní kondici. Myslím, že to bude napínavé finále."