V české nejvyšší soutěži nasbíral úctyhodných 241 startů, ale na podzim se jeho pozice v kádru Sparty začala měnit. Půl roku před třicátými narozeninami tak Sadílek cítil, že je čas hledat novou výzvu. "Už na podzim se objevila myšlenka na odchod. Situace ve Spartě zkrátka dospěla do bodu, kdy bylo nutné podniknout nějaké kroky, abych mohl pravidelně hrát," přiznal pro Piłka Nozna s tím, že se rozhodování nerodilo lehce.
Nakonec ale přesunu do Górniku nelituje a zajímavě popsal i osobní paradox: "Moje žena pochází z Ostravy, takže to tam má hodinu cesty. Z Prahy to měla trochu dál. I já to mám do rodného kraje dvě hodiny. Hrajeme sice v zahraničí, ale cítíme se víc jako doma a máme to k našim blízkým blíž."
Tuzemskou ligu ovšem z Polska dál bedlivě sleduje a všímá si propastných rozdílů, které ji podle něj na rozdíl od polské soutěže srážejí. "V Česku je obrovský rozdíl mezi první trojkou a zbytkem ligy. A v téhle sezoně jsou ty rozdíly veliké dokonce i mezi vedoucí Slavií a druhou Spartou," poukázal na aktuální rozložení sil i ztrátu svého bývalého klubu na odvěkého rivala.
I proto má po několika měsících u našich severních sousedů jasno v tom, kde je fotbalové prostředí na vyšší úrovni. "Cítím, že jsem ve větší lize. Stadiony jsou plné, fanoušci tvoří skvělou atmosféru, zájem médií je obrovský a úroveň televizních přenosů je nesrovnatelná," chválil si Ekstraklasu. Fotbalová kultura je podle něj v Polsku zkrátka jinde, s čímž se koneckonců ve Spartě konfrontovali už na podzim, kdy v rámci Konferenční ligy měřili síly s polskými zástupci.
Zajímavý pohled nabídl reprezentační středopolař i na samotnou kvalitu hry. Ačkoliv se v Česku polská liga občas bere s despektem, Sadílek ji považuje za fotbalovější. "Ekstraklasa je techničtější než česká liga. V Česku se hraje často na dlouhé nákopy a obrovský důraz se klade na osobní souboje. V Polsku má každý tým několik technicky skvěle vybavených hráčů a intenzita hry je o něco vyšší," rozebral taktické rozdíly.