Minule byli nominováni čtyři plus univerzál Jaroslav Zelený. Jména vybíral dočasný lodivod Jaroslav Köstl, proti San Marinu a Gibraltaru poslal na trávník čtyřčlennou obranu se dvěma stopery. V přípravě proti prvně jmenovaným nastoupili Zelený a Martin Vitík, v závěrečném duelu kvalifikace dostali důvěru Zelený a Robin Hranáč.
A právě hráči z poslední linie se stali ústředními postavami utkání, když vstřelili tři ze šesti gólů (Douděra, Coufal, Hranáč) a na čtyři nahráli (Douděra, Coufal a Zelený dokonce dvakrát).
Tehdy zas takový přetlak na pozici stopera nebyl. Pro žluté karty scházel Ladislav Krejčí, trojici Vitík, David Zima a Václav Jemelka vyřadily zdravotní problémy. Nyní jsou všichni až na posledně jmenovaného k dispozici.
Jak si s tím poradí Koubek? Ten na rozdíl od svého předchůdce upřednostňuje styl se třemi středními zadáky. Praktikoval jej v Plzni i předtím v Hradci Králové, zvyklý je na něj také národní tým.
Téměř jistě se v nominaci objeví Krejčí. S Wolves je sice suverénně poslední a míří za sestupem, nicméně v Premier League, považované za nejlepší soutěž světa, pravidelně nastupuje. Takové hráče má český fotbal přesně dva, ještě dosavadního kapitána Tomáše Součka z West Hamu, jenž o pásku přišel vinou interního trestu. Právě o Krejčím se hovoří jako o jeho nástupci, dokonce se proslýchalo, že by se mohl posunout do zálohy, jenže návrat Vladimíra Daridy tenhle plán zřejmě škrtl.
Krejčí je nicméně ceněný pro své ofenzivní schopnosti. Ve Wolves má za celou sezonu nejvíc přihrávek dopředu (411) i nejvíc pasů do útočné části hřiště (127). Je zvyklý starat se o výstavbu hry. Zároveň má výborné zakončení, v klubu eviduje za sezonu třetí nejvyšší počet střel na branku ze všech (8), z toho pět jich bylo hlavou.
Dalším vážným kandidátem na místo v týmu je Hranáč, jehož Koubek vedl ještě ve Viktorii. Urostlý zadák pak odešel do německého Hoffenheimu, kde sezonu proseděl mezi náhradníky, v tomto ročníku však nastupuje zcela pravidelně a je neodmyslitelnou součástí jedenáctky Hoffenheimu. Ta je senzací Bundesligy a z aktuálně třetího místa bojuje o přímý postup do Ligy mistrů.
A Hranáč má ve svém týmu třetí nejvyšší počet odehraných minut ze všech v poli. Uprostřed obrany je v ohni soubojů, což je jeho doména. Ze spoluhráčů, kteří jich v sezoně podstoupili alespoň 150, má třetí nejvyšší úspěšnost (58,5 %).
Na pravém kraji obrany je pak v národním týmu zvyklý nastupovat Tomáš Holeš, jemuž však ve Slavii vyrostla zdatná konkurence ve Štěpánu Chaloupkovi. Jeho formu v novém roce nelze přehlédnout. Zaujal nejen v domácí soutěži, kde se naposledy stal strůjcem výhry ve Zlíně 3:1 (1+1), výborně se ukázal i v Lize mistrů. Především proti Barceloně, kde se v závěru utkání posunul do středu zálohy a mohl tak předvést i své ofenzivní schopnosti. Po rohu dokonce přiměl Roberta Lewandowského k vlastnímu gólu.
Holeš vynechal velkou část podzimu kvůli zranění kolene, nyní už je však fit a z posledních šesti ligových kol nechyběl v dresu Slavie ani minutu. Sešívaní v nich inkasovali jen tři góly a udělali v této fázi možná rozhodující krok za obhajobou titulu. Silový zadák je se 38 starty v národním týmu nejzkušenějším stoperem. I on by se měl vejít do kvarteta nominovaných.
Dalším jménem s velkou nadějí je Zelený, jehož nesmírnou výhodou je univerzálnost. Dokáže zahrát jak ve středu obrany (jako v minulých dvou reprezentačních vystoupeních), tak na kraji jako wingbek. Ostatně alternuje takto i ve Spartě, v jejímž dresu jej čeká v Konferenční lize odveta s irským kanonýrem Troyem Parrottem v barvách Alkmaaru.
V úvahu pro místo v nominaci připadají ještě Vitík se Zimou, v porovnání s konkurencí však mírně zaostávají. Prvně jmenovaný nicméně začal pravidelně naskakovat v Boloni, kde si musel zvykat na nový typ obrany, o čemž se rozpovídal v nedávném rozhovoru pro Livesport Zprávy. A navzdory svému menšímu vytížení z úvodu sezony potvrdil, že je ideálním hráčem pro tlak protivníka. Dohromady odvrátil už 78 akcí soupeřů, druhý nejvyšší počet z týmu.